Trest zákazu řízení nemusí být uložen pouze za čin spáchaný ,,za volantem“
Nejvyšší soud ČR vyslovil závěr, že i řidiči motorového vozidla, který fyzicky napadl jiného účastníka silničního provozu po vynuceném zastavení jeho vozidla pro nespokojenost s rychlostí nebo způsobem jeho jízdy a dopustil se tak trestného činu těžkého ublížení na zdraví, lze uložit trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel podle § 73 odst. 1 trestního zákoníku, neboť i tento čin lze pokládat za čin spáchaný v souvislosti s řízením motorových vozidel.
S agresivním stylem jízdy některých řidičů se na našich silnicích setkáváme poměrně často. Typickými projevy takového chování jsou troubení, blikání, pokusy o předjetí pomalejšího vozidla na plné čáře či jeho vybržďování. V posuzovaném případě pachatel brzdil tak intenzivně, až donutil poškozeného, řidiče předjetého vozidla, zastavit a poté, co vystoupil z vozidla, ho udeřil pěstí do obličeje. Svého jednání nezanechával ani poté, co před ním poškozený začal se zakrytým obličejem ustupovat směrem do silnice, přičemž byl pachatelem následně zatlačen až do jízdní dráhy protijedoucího vozidla, jehož řidič neměl šanci reagovat a poškozeného srazil. Tímto jednáním se pachatel dopustil trestného činu těžkého ublížení na zdraví, za což mu soud uložil trest odnětí svobody společně s trestem zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel.
Pachatel namítal, že mu byl za jeho skutek uložen trest, který zákon v daném případě nepřipouští, resp. že trest zákazu činnosti mu byl uložen v rozporu se zákonem, neboť činnost která mu jím byla zakázána, tedy řídit motorová vozidla, není v souvislosti s činem, pro který byl uznán vinným, tedy fyzickým napadením jiného účastníka silničního provozu a způsobením tak úmyslně těžké újmy na zdraví.
Nejvyšší soud však v daném případě příčinnou souvislost mezi jednáním pachatele a zraněním poškozeného v tomto smyslu shledal, neboť újma na zdraví poškozeného měla příčinu právě v provozu na pozemních komunikacích. Touto ,,odvetou“ tak pouze vyvrcholilo předchozí nebezpečné chování pachatele jako řidiče motorového vozidla v rámci silniční dopravy.
Primárním účelem trestu zákazu činnosti je zabránit pachateli vykonávat takovou činnost, která mu dala, či do budoucna dát mohla, příležitost k páchání určité trestné činnosti, případně by mu alespoň trestnou činnost usnadnila. Pokud toto aplikujeme na daný případ, tak agresivita a zcela nepřípustné jednání pachatele měly nepochybně počátek v řízení motorového vozidla, stylu jízdy poškozeného a obecně provozu na pozemních komunikacích. Lze tedy shrnout, že pokud by pachatel činnost řidiče nevykonával, k této situaci by vůbec nedošlo, a je na místě mu takovou činnost zakázat, neboť příčinou trestného činu těžkého ublížení na zdraví byla nebezpečnost chování řidiče v rámci dopravy na pozemních komunikacích.
Navíc nově od 1. července 2023 je možné uložit takovému pachateli povinnost podrobit se terapeutickému programu pro řidiče.
